59 lží dokumentu Fahrenheit 9/11

Pokud víte jen to, co vám tvrdí hlavní média, pak žijete ve sv t iluzí. Ale nem žete osvobodit svou mysl jen tím, že jeden manipulativní klam vyt sníte druhým. Fahrenheit 9/11 je pokroucená, hanebná, paranoidní a opovrženíhodná pohádka. Prohlédni si fakta a ud lej si vlastní názor!

Text uvedený níže je výtahem daleko delšího zprávy, která je zdarma dostupná na adrese www.davekopel.org. Tato zpráva též diskutuje další okolnosti tohoto filmu.

Existuje ada dobrých d vod pro volit i nevolit George W. Bushe. A existuje i ada d vod pro se patrioti tí Ameri ani rozhodli odmítnout nebo podpo it válku v Iráku. Dobré d vody mají jedno spole né, jsou založeny na faktech. V demokracii bychom m li p esv d ovat naše spoluob any pomocí fakt a logického myšlení. Manipulovat lidi pomocí lží je útokem na demokracii. V em lhal Michael Moore?

1. Goreovo „vít zné“ shromážd ní není slavením vít zství na Florid , protože se konalo ješt p edtím, než byly volební místnosti otev eny.

2. Jako všechny další TV stanice, FOX myln prohlásil že Gore zvít zil na Florid . První stanice, která tuto informaci vzala zp t, byla CBS, ne FOX!

3. Šestim sí ní studie konsorcia hlavních vydavatel novin prokázala, že Bush by byl vyhrál na Florid po p epo tu hlas podle kteréhokoliv pravidla, o které Gore usiloval v jeho soudním p ípadu.

4. Vyšet ování vedené deníkem Palm Beach Post a jinými prokázalo, že rasa nebyl d vod pro volební ú edníci chybn vy adili n které voli e. Tito voli i totiž byly omylem považováni za t žké zlo ince.

5. Bush nem l žádné vážné problémy s vládnutím p ed 11. zá ím. Žádný komentátor nenapsal, že vypadá jako neschopný, vy ízený prezident. Kongres schválil jeho návrh zákona #1 (snížení daní) a hodlal schválit i druhý návrh zákona (vzd lání). Scéna na konci filmu, kde Bush praví p ed bohatým publikem: „ íkám vám: Moje základna.“ se odehrála v íjnu 2000 na dobro inné akci. Na této akci vystoupili jak Bush tak Gore a oba si d lali legraci sami ze sebe, jak bývá na této akci zvykem.

6. Podle deníku Washington Post strávil George W. Bush b hem jeho prvních osmi m síc v roli prezidenta p ed 11. zá ím na dovolené 42 procent asu. Jak pravil Washington Post, ten as zahrnoval i víkendy a chvíle strávené na místech jako Camp David, b hem nichž Bush pracoval a setkal se nap . s Tony Blairem.

7. B hem scény hraní golfu (asi uprost ed filmu) se Bush práv  dozv d l o teroristickém útoku v Izraeli. Svolal tisk a ud lal krátké prohlášení odsuzující protiizraelské teroristy. Nemluvil o útocích na Spojené Státy.

8. Neexistuje žádný d kaz, že Bush dne 6. srpna ne etl denní informa ní souhrn mj. o Al-kajd .

9. Bush nikdy nepoužil slova jako „nejasný, vágní“ coby omluvu pro ne tení dané informace.

10. Na této tiskové konferenci nebylo e eno: „že Usáma Bin Ládin plánoval útok na WTC pomocí unesených letadel“. Bylo naopak e eno, že FBI „nebyla schopna doložit“ informace o takové hrozb.

11. Rodina Saud opustila USA až poté, co byl obnoven letecký provoz pro ve ejnost.

12. Podle Richarda Clarka a Komise pro vyšet ování události z 11. zá í Clarke osobn schválil odlet Saud  z USA, ovšem jeho rozhodnutí neprošlo p es nad ízené initele.

13. Moore lhal televiznímu reportérovi, když tvrdil, že práv jeho dokument odkryl Clarkovo rozhodnutí p ed ve ejností. Sám Clarke nazval materiál o odjezdu Saud „Moorovým omylem“.

14. Komise pro vyšet ování událostí z 11. zá í zjistila v kontrastu s tím, co prezentoval film Fahrenheit 9/11, že ada len rodiny Saud  byla d kladn dotazována p edtím, než jim bylo dovoleno opustit USA.

15. James Bath neinvestoval žádné peníze rodiny Bin Ládin do Bushovy energetické spole nosti Arbusto, investoval své vlastní peníze.

16. Jméno Jamese Batha bylo vymazáno ze záznam Alabamské Národní gardy prezentovanými Bílým domem – což vyžaduje federální zákon zakazující zve ej ování osobních údaj  souvisejících se zdravím.

17. Velvyslanec Saudské Arábie, princ Bandar má jist vliv na americkou vládu, což tvrdí i Fahrenheit 9/11, ovšem americká tolerance k tyranii Saudského režimu má letité ko eny a není Bushovým výmyslem.

18. Harken Energy: Bush pouze prodal své akcie poté, co mu firemní právníci ekli, že je vše v po ádku.

19. D vod, pro Bush „zametl“ s obvin ním, byla absence d kaz , že se Bush zabýval vnit ním obchodováním.

20. The Carlyle Group není zrovna Bushovým h išt m, naopak mnoho jeho oponent v etn George Sorose jsou investory této firmy.

21. Bushova vláda ušt d ila firm  Carlyle po ádnou ránu tím, že zrušila kontrakt na rakety Crusader. Je to jedno z mála zrušení dodávek zbraní za dobu Bushovi vlády.

22. Bín Ládinova rodina opustila firmu Carlyle ješt p ed jejím prodejem na burze. Drtivá v tšina z celkové sumy 1,4 miliardy dolar , kterou Saudové investovali do firem spojených s Bushovou rodinou, pocházela z doby p ed p íchodem G. W. Bushe.

23. Craig Unger tvrdí, že Saudové investovali v USA 860 miliard, ale žádný ze zdroj citovaných v jeho knize nazvané „Bushovi, Saudové“ nepotvrdil tak vysokou sumu.

24. Moore tvrdí, že Saudové „vlastní 7 procent Ameriky“. Ale a už v íte i nev íte té vysn né sum 860 miliard dolar , Saudové stojí pouze za 7 procenty z celkových zahrani ních investic v USA, které p esahují 10 trilión dolar . Pouze v p ípad , že by celou Ameriku vlastnili cizinci, by m l Moore pravdu.

25. Velvyslanectví Saudské Arábie ve Washingtonu nebylo pod „zvláštní ochranou“. Není to jediné velvyslanectví, které je st eženo americkou tajnou službou. Mezinárodní smlouva podepsaná USA požaduje po Spojených Státech ochranu velvyslanectví, které o to požádají.

26. Moorovi náznaky, že Bush vede zahrani ní politiku podle instrukcí Saud , popírá jednak invaze do Afghánistánu, která svrhla Saudskou Arábií velmi podporovaný režim Talibanu, ale i invaze do Iráku, se kterou Saudové nesouhlasili z ásti proto, že irácká ropa by pak konkurovala té saudské.

27. Bush se jako guvernér Texasu nikdy nesetkal s p edstaviteli Talibanu.

28. Firmou UNOCAL navrhovaný plynovod podporovala již Clintonova vláda. UNOCAL však tuto myšlenku opustil už v roce 1998.

29. Nová afghánská vláda podepsala smlouvu na výstavbu plynovodu, ale jedná se o zcela jiný plynovod, stovky mil vzdálený od p vodního návrhu UNOCALu.

30. Práce na výstavb tohoto nového plynovodu neza aly. A koliv Moore tvrdí, že „firma ENRON m la z plynovodu zaru en zisk“, ENRON se nikdy nepodílel na žádném plynovodu.

31. Není pravda, že Bushova vláda „vítala“ exponenty Talibanu v b eznu 2001. Místo toho je odsoudila za to, že necht li USA p edat Usámu Bín Ládina.

32. I p es jeho postoj vyjád ený v dokumentu Fahrenheit 9/11, Moore sám v roce 2002 nesouhlasil s válkou v Afghánistánu spíš proto, že Bín Ládin prý „mohl být nevinen“.

33. Moore v tvrzení, že útok na Afghánistán byla pouhá lest, jak ochránit rodinu Saud , opomenul výsledek osvobození Afghánistánu, zni ení cvi ných tábor Al-Kajdy, svobodné volby, více svobod ženám a návrat 1,5 miliónu uprchlík.

34. R zné výroky o tom, jak Bushova vláda spolupracuje s Komisí pro vyšet ování událostí 11. zá í, byly ve filmu se azeny tak, aby vytvo ili klamný dojem. V ervenci 2003 si p edseda komise Kean st žoval na nedostatek spolupráce. V únoru 2004 prezident Bush prohlásil, že Bílý d m velmi dob e spolupracuje, Kean souhlasil a chválil Bílý d m za poskytnutí „bezp íkladného“ p ístupu.

35. John Ashcroft ve skute nosti neprohrál senátní volby s mrtvým chlápkem. Mel Carnahan totiž zem el p i leteckém nešt stí pár týdn p ed volbami a guvernér státu Missouri slíbil jmenovat senátorem jeho vdovu Jean Carnahanovou v p ípad , že by voli i ur ili Carnahana.

36. FBI nev d la nic o podez elých lenech Al-Kajdy studujících školu pro piloty.

37. Ministr spravedlnosti Ashcroft nikdy nezkrátil celkové výdaje na protiteroristické programy. Pouze navrhnul jednoletý škrt v jednom programu, který po dobu 2 let p edtím nem l žádné finan ní nároky.

38. Republikán Porter Goss prohlásil, že má bezplatnou telefonní linku „800“, což dokument ozna il jako lež. Porter Goss ji však opravdu má, za íná však p edvolbou „877“.

39. Moore v dokumentu prohlásil, že Sadám v Irák nikdy nezabil jediného Ameri ana. Ve skute nosti Sadám bohat  podporoval palestinské teroristy, kte í zabíjeli lidi v Izraeli, mezi nimi i americké ob any. Sadám taktéž kryl teroristu Abú Nidala, vraha Ameri an a str jce prvního teroristického útoku na Sv tové obchodní centrum v roce 1993.

40. Mimoto Sadám na ídil pokus o atentát na prezidenta Bushe staršího a proti americkým diplomat m na Filipínách.

41. Moore v dokumentu tvrdí, že Irák nikdy nevyhrožoval útokem na USA. Ve skute nosti v roce 1997 irácký režim ve ejn prohlásil, že „americké a britské zájmy, velvyslanectví a vojenské lod  v arabském regionu mohou po ítat s útoky komand arabských politických jednotek“. P i prvním výro í 11. zá í Sadám v režim volal po dalších „sebevražedných útocích“ na Ameriku.

42. Moore v dokumentu prohlásil, že neexistuje vazba mezi Al-Kajdou a Irákem. Pravdou je, že existují rozsáhlé záznamy spolupráce a koliv, jak „Komise pro 11. zá í“ avizovala, není žádný d kaz, že by se Sadám p edem podílel na útocích na USA.

43. Dokument ukázal Condoleezzu Riceovou íkající v tu:„ur it tu je souvislost mezi 11. zá ím a Irákem“, emuž se publikum vysmálo. Ve skute nosti ekla toto: „Ur it tu je souvislost mezi 11. zá ím a Irákem. Tím nemyslím, že by byl Sadám Husajn a jeho režim n jakým zp sobem p ímo angažovaný v útocích 11. zá í. Ale když p emýšlíte o tom, co zp sobilo 11 zá í, je to vzestup ideologií nenávisti, která vedou lidi k tomu namí it letadlo proti mrakodrap m v New Yorku. Je tu jakýsi arciterorista, mezinárodní teroristická sí ur ená k boji se svobodou. P ekroutili islámskou mírumilovnou víru v n co, co vyzývá k násilí. To všechno má souvislost. Irák je p ední fronta a pokud zm níme podstatu Iráku v klidnou, demokratickou a prosperující zemi v srdci st edního východu, zm níme tím celý st ední východ…“

44. Moore v dokumentu zobrazuje p edvále ný Irák jako mírumilovné, pohodové místo, kde si d ti poušt jí draky a lidé se baví na svatbách. Ve skute nosti šestina obyvatel Iráku uprchla p ed Husajnovou tyranií. OSN a Amnesty International odsoudili „systematické, rozší ené a závažné porušovaní lidských práv a mezinárodních konvencí o humánnosti iráckou vládou, která vedou k útisku, diskriminaci a teroru“.

45. Jediné irácké ob ti, které Moore ukázal, byly civilisté. Po et padlých iráckých voják však výrazn p evýšil po et civilních ob tí.

46. Moore p i ukazování budov zasažených bombardováním neprozradil, že mnoho z nich byly vojenské objekty, do nichž nem li civilisté p ístup.

47. Vtipná poznámka v dokumentu o mali kých zemích, které vstoupily do koalice pro osvobození Iráku, v bec nezmi uje zem jako Velká Británie, Itálie, Austrálie a Japonsko. Následující sice není lživé, avšak zlomyslné a ú elové: Záb ry poh bu majora Gregory Stonea byly použity bez souhlasu jeho rodiny a p es jejich silný odpor. Major Stone siln v il ve smysl irácké mise, tak jako jeho rodina. Záb ry Petera Damona, p íslušníka Národní gardy z Massachusetts, který se lé í ve Vojenské nemocnici Waltera Reeda, jsou také použity bez jeho souhlasu.

48. Navzdory Mooreovým tvrzením, americká média bezhlav  nepodporují válku v Iráku. Nap íklad Peter Jennings byl v minulosti siln kritický. D kaz, ve kterém Moore zobrazuje Jenningse jako nadšeného fanouška války je klip z reportáže z dubna 2003, z doby kdy se irácka armáda náhle zhroutila, což byla pravda.

49. Scéna z dokumentu, kde si vojáci d lají legraci z muže ležícího na zemi, není mu ení vále ných zajatc . Jedná se o opilce, který se zapomn l na ulici.

50. Moore tvrdí, že Bush navrhnul zrušení n kterých nemocnic pro veterány. Bush však též navrhnul otev ení jiných nemocnic pro veterány.

51. Jednou prezident Bush odmítnul obnovit zvláštní p íplatek 75 dolar  na m síc pro vojáky.pohybující se „bezprost edn v nebezpe né oblasti“. Moore tvrdí, že Bush navrhnul zkrátit voják m v poli mzdu o jednu t etinu, ovšem mzdy voják jsou zhruba 27 000 dolar  ro n , v etn nejnižších hodností.

52. I p es všechny Mooreovi e i o tom, jak Bush krátí výdaje na mzdy, Moore jaksi zatajil fakt, že Bush usiloval a dosáhnul 3,7 procentního nár stu armádních mezd v roce 2003.

53. Moore v dokumentu íká, že pouze jeden kongresman má dít v Iráku. Vlastn jsou dva, demokrat Tim Johnson a republikán Duncan Hunter. Kromtoho ministr Ashcroft má syna u námo nictva v Perském zálivu.

54. V dokumentu byl záludn vyst ižen jistý záb r, takže to vypadá, že republikán Mark Kennedy odmítnul Mooreovu žádost o pomoc p i verbování syn kongresman . Ve skute nosti Kennedy ekl, že je to dobrý nápad a nabídnul pomoc.

55. V dokumentu byl dále ukázán republikánský poslanec Michael Castle procházející kolem Moorea, aniž by reagoval na jeho žádost. Michael Castle je ovšem bezd tný.

56. Podle údaj Statistického ú adu je pravd podobnost, že ve vybrané rodin kongresmana najdu n koho sloužícího v Iráku v tší než v rodin b žné populace!

57. Moore nazývá Flint ve stát  Michigan svým rodišt m. Ve skute nosti vyr stal v Davisonu, v mnohem bohatším p edm stí s menším podílem afroameri an.

58. Moore v dokumentu p edstírá, že podporuje naše vojáky. Ale ve skute nosti podporuje nep átele, spolek v rných Sadámovi, leny Al-Kajdy, teroristy ízené Iránem a Sýrií, všechny, které spojuje touha vraždit Irá any a zlikvidovat jakoukoliv šanci na vytvo ení demokracie v Iráku. Tohle ekl Moore 14. dubna 2004: „Irá ané, kte í povstali proti okupaci nejsou žádní „vzbou enci“ nebo „teroristi“ nebo „nep átelé“. Oni jsou REVOLUCE, „Minutemen“ (pozn.: Minutemen jsou hrdinové z americké války o nezávislost) a bude jich víc a víc a nakonec zvít zí!“. Opravdu si myslíte, že n kdo, kdo chce, aby byl Irák ovládan op t Islámisty nebo Baasistickou tyranií a osvobozuje Irá any tím, že je zabíjí bombami nastraženými v autech, je n co podobného jako ameri tí „Minutemen“ ?

59. Jak informovaly obchodní noviny Screen Daily, spolupracovníci teroristické organizace Hizbaláh podporují distribuci filmu Fahrenheit 9/11 a Mooreova distribu ní firma pro st ední východ „Front Row“ tuto podporu p ijala: „Podle podmínek podpory prodeje tohoto filmu Front Row získal podporu od organizací spojených s Hizbaláhem, který se sám ozval z Libanonu, zde by mohli n jak pomoci. editel Front Row Giancarlo Chacra tvrdí, že on a spole nost si uv domují, že to není anti-americký, ale antibushovský film, p esto íká: „Nem žeme p ece jít proti t mto organizacím, protože by pak bojkotovali náš film v Libanonu a v Sýrii.“ (Zdroj: lánek „Fahrenheit prvním dokumentem promítaným na celém st edním východ “, Screen Daily.com, 9. erven 2004; lánek „Fahrenheit 9/11 shání pomoc Hizbaláhu“, Guardian, 17. erven 2004). SLATE.COM ze dne 24.6.2004 pokra oval v p íb hu, když napsal: „Gianluca Chacra, editel Front Row Entertainment, filmového distributora pro Spojené Arabské Emiráty, potvrdil, že mladí libanonští lenové Hizbaláhu se ho ptali, jestli není n jaký zp sob, jak podpo it film. Chacru to nevyvedlo z míry, jejich nabídka ho nadchnula: „Mít podporu takové skupiny v Libanonu je docela d ležité z marketingových d vod a není to ani trochu kontroverzní. Myslím, že je to úpln normální.“

Myslíte si, že výrazem patriotismu je p ijímat pomoc od teroristických organizací, které zabily nebo unesly stovky Ameri an , které spolupracují s Al-Kajdou, a které napomáhají zabíjet americké vojáky a irácké civilisty? Americký patriotismus m že zahrnovat nap . korektní argumenty proti americké vojenské politice. Ovšem Moore v „hateriotism“ (nenávist) rozši uje lži o amerických vojácích ve prosp ch tyran . Mezi patriotismus pat í kritika války nebo ur itých agresivních politických názor . Ale znáte n jakého patriota, který by p ijímal pomoc terorist zabíjejících Ameri any?

Tento lánek pochází z Independence Institute v Coloradu. Autor David Kopel je celoživotní len Demokratické strany, který za prezidenta v roce 2000 volil Ralpha Nadera. Schvaluje n které, ovšem ne všechny, aspekty „války proti terorismu“.